Můj svět – 5. 12. 2017

Lidé přicházejí S OBAVAMI I NADĚJÍ

V Protonovém centru v Praze, kde léčí rakovinu jedním z nejmodernějších způsobů, má nyní své poslání i manažerka vnějších vztahů Anna Lukešová (41).

Ta si plně uvědomuje, že lidé sem s touto diagnózou přicházejí až poté, co se o možnostech léčby protonem dozvědí většinou z médií. Proto s pacienty komunikuje i během léčby, odpovídá jim na spousty otázek a vzájemně je propojuje.
Když dostala nabídku pracovat tu, dlouho neváhala. Její specializací je psychologie, mnoho let pracovala v médiích a nadacích, a tak jí přišla práce pro protonové centrum velmi blízká.
Nabízela jí zúročit všechny dosavadní zkušenosti. Navíc měla pro činnost tady ještě jeden velmi osobní důvod.
Svůj příběh o tom, proč magická světla televizních kamer vyměnila za práci, ve které se každý den potkává s vážně nemocnými, začala vyprávěním o své kamarádce Evě, která rakovině bohužel podlehla.
„Byla jsem z její smrti v šoku.
Přemýšlela jsem, že založím nadaci bojující proti tomu, aby dětem umíraly maminky. Vtom mi přišla nabídka z protonového centra.
Okamžitě se mi vybavil rozhovor s Evou, kdy mi říkala, že by se tam chtěla léčit, ale lékař jí řekl, že na proton má ještě dost času… Dnes už vím, že nejdůležitější je na nic nečekat a přijít včas.“ A právě to je jedním z hlavních úkolů manažerky Anny Lukešové. Dávat veřejnosti o této léčbě vědět, aby lidé přišli včas a měli sami zájem pochopit jednoduchý princip, v čem tato specifická léčba spočívá.
„Pokud ve svém léčebném plánu máte ozařování, zbystřete a zajímejte se, zda je pro vás vhodné ozařování protonem,“ vysvětlovala nám. „Co se ozáří, to se zničí. Proto je potřeba zasáhnout pouze to, co je zničit třeba, a ne vedlejší orgány, jako jsou u žen s rakovinou prsu plíce a srdce, u mužů s karcinomem prostaty močový měchýř atp. Právě poškození vedlejších orgánů pak způsobuje komplikace, hrozí problémy se srdcem, plícemi, muži jsou inkontinentní, impotentní. A tomu se snaží proton zabránit.“

Dělejte si domácí úkoly

Ze zkušenosti dělí Anna Lukešová pacienty na ty, co si domácí úkoly udělali, a na ty, kteří je odmítli.
Podle ní by ale měl být každý pacient aktivní a hledat, zdrojovat, ověřovat si, ptát se na názor dalšího lékaře. Je sice správné svému lékaři důvěřovat, ale důležitost získání druhého stanoviska nelze podle ní podceňovat. „Dnešní medicína je velice specializovaná a pro stanovení přesné diagnózy a léčby je třeba více názorů odborníků,“ podělila se o výsledky z praxe. „Proto se svých lékařů nebojte a neostýchejte se jich ptát. Dobrého doktora poznáte i podle toho, že s vámi vše konzultuje a rozebírá. Jde přece o váš život. Když člověk cítí sebemenší obavu zeptat se, doporučuji, aby sám sobě položil otázku, zda je pro něj jeho lékař ten pravý.“ „I já si ale domácí úkoly dělám,“ svěřila se Anna Lukešová. „Lékařka mi řekla, že dcera rovnátka nepotřebuje, že se dávají až v pubertě, že zoubky se do té doby samy ještě v ústech usadí. Další mi ale přímo na snímcích vysvětlila, proč by zasáhla už nyní, používala fakta a argumenty. Mladší dcera měla zase podle jednoho lékaře dost času na brýle. Díky panu primáři v Motole už ale víme, že naopak denní péče, brýle a okluzory jsou to, co nesmíme už teď podcenit.“ Manažerka se během povídání s pacienty setkala i s případy, kdy se ptali svého lékaře na protonovou léčbu a dostali odpověď, že léčba je v začátcích a ještě neověřená. „Mrzí mě, že se někteří spokojí s touto odpovědí, která není podložená fakty a argumenty.
Podle poslední americké studie z října 2017 je totiž potvrzeno, že protonové ozařování je standard a výsledky například u karcinomu prostaty jsou lepší než u běžně dostupného fotonového ozařování.“

Buďte odvážní jako Ashya!

Sympatická Anna zdůrazňuje, že za své zdraví a budoucí kvalitní život bez následků ozařování je zodpovědný každý sám. Možná se vám vybaví celosvětově medializovaný případ chlapečka Ashyy Kinga, kterého rodiče unesli v Anglii z nemocnice, protože odmítli fotonové ozařování. Báli se vedlejších účinků a chtěli léčbu protonem.
„Ashya, který se léčil v Praze, změnil pohled lidí na léčbu,“ vysvětlila nám Anna Lukešová. Proto se v Británii lidově povzbuzují – buď odvážný, neboj se, buď statečný, bojuj za sebe tak, že řeknou: Do Ashye – dělej jako Ashya. „Velká Británie tehdy své protonové centrum neměla, ale díky velkému zájmu se jich tam nyní buduje šest. Zatím z Británie a dalších dvaceti zemí světa létají lidé za léčbou sem.“

GPSka, která motivuje

Tak nazývá manažerka Protonu 34letou Kristýnu, která ji inspirovala k projektu GPSka. Vysokoškolská učitelka z Českých Budějovic, maminka dvouletého syna, onemocněla rakovinou prsu. Ptala se, zda je pro ni i jiná cesta než chemoterapie.
Podle jejího lékaře ne. Ptala se dál jinde, pátrala, studovala, přepočítávala svou cestu ke zdraví. Byla sama sobě navigátorkou – a dnes je tzv. dží-pí-eskou i pro jiné ženy. Zkontaktovat se s ní můžete i vy prostřednictvím e-mailu gps@ptc.cz. „Lidé potřebují víc informací než jen o léčbě. Chtějí mluvit s někým, kdo si tím prošel,“ ví mladá manažerka velmi přesně, a i proto toto propojení umožňuje. Těší ji, že se právě tento projekt rozrůstá a že se k němu přidali i muži, kteří také otevřeně hovoří s těmi, co léčbu teprve zvažují či ji prodělávají.

Sexu proton nebrání

Psycholožka Anna Lukešová tráví hodně času s muži s rakovinou prostaty, neboť jsou v protonovém centru nejčastějšími pacienty. „Svěřují se mi, že měli největší obavy z plen a z toho, že už nebudou sexuálně aktivní. Ale když přijdou po zákroku na kontrolu, otevřeně se chlubí, že jejich sexuální život ozařováním neutrpěl a o plenách, že není vůbec řeč,“ líčila nám. Jejich příběhy lze najít na www.lecimerakovinu.cz. „Ti muži také slibují, že budou nosit své ženy na rukou!“ řekla nám Anna a měla pro to i vysvětlení: „Manželky jsou totiž nejčastěji těmi, kdo mužům tuto ambulantní léčbu najdou a také je sem doprovázejí.“

***

„Snažím se být otevřená, laskavá a srdečná!“

MGR. ANNA LUKEŠOVÁ

Manažerka Protonového centra v Praze a zakladatelka projektu MAMApsychologie

* Narodila se 8. 5. 1976 v Chrudimi.
* Vystudovala psychologii na Univerzitě Karlově v Praze.
* Je deset let vdaná za Michala Lukeše, generálního ředitele Národního muzea.
* Mají dvě dcery: Alexandru (8) a Michaelu Najdu (5).
* Nejvíc si odpočine, když píše články nebo natáčí videa pro MAMApsychologii.
* Za pevný bod v životě považuje rodinu, ve které má hlavní roli máma. „I já jsem pevným bodem pro své děti a manžela. On je ovšem základním stavebním kamenem rodiny a já jsem tam ten krb.“
* Podle ní je jedna dobrá máma víc než sto nejlepších učitelů.
* Ráda pojmenovává situace, ve kterých jde maminka příkladem – mamtra. Jednou z nich je i tato rada: „Každé ráno se zastavte, podívejte se s dítětem do zrcadla a něco hezkého mu řekněte. Zůstane to v něm!“ U nich doma to alespoň tak praktikují. S holčičkami si říkají: „Jsem nejlepší, přitom nejsem nic víc než moji kamarádi a oni nejsou nic víc než já. Jsme si rovni. Cokoli budu chtít vědět, najdu odvahu se na to zeptat.“ A pak jim máma ještě pošeptá: „Pamatuj, jsi laskavá a odvážná.“ Anna Lukešová je totiž přesvědčená, že tohle je důležitější než připomínat kapesník a slušné vychování.



Publikováno: 06.12. 2017

Diagnózy, které léčíme


Objednat se
loading