Karcinom slinivky je jedním z nejagresivnějších typů rakoviny. Navíc bývá v ranných stádiích obtížně zjistitelný a z primárního tumoru velmi rychle metastázuje.
V ČR je ročně diagnostikováno asi 2 300 nových případů rakoviny slinivky, přičemž více než polovinu pacientů tvoří muži.
Slinivka břišní, neboli pankreas, hraje vysoce důležitou roli v procesu trávení a metabolické přeměny. Produkuje totiž řadu enzymů, které rozkládají potravu ve střevě, ale také důležité hormony, z nichž nejznámější inzulin zodpovídá za přísun glukózy z krve do buněk.
Podle toho, z jakých buněk vycházejí, rozlišují se z histologického hlediska dva typy karcinomu slinivky: duktální a mucinózní (nádor s produkcí hlenu). Nejagresivnějším typem je duktální adenokarcinom.
Karcinom pankreatu nemá v raných stádiích téměř žádné projevy: právě proto je tak těžké jej včas zachytit. Mezi první příznaky pak mohou patřit bolesti zad v bederní oblasti a takzvaný ikterus, neboli neinfekční zežloutnutí kůže a spojivek, následovaný s odstupem asi 3 měsíců bolestmi břicha a nevolností.
U pacientů s karcinomem pankreatu dochází také k výraznému úbytku na váze, což je důsledek zhoršeného vstřebávání živin a tím i poklesu energetického příjmu.
Výše zmíněné příznaky sice svědčí o pravděpodobném lokálním šíření nádoru, nemusí ale nutně znamenat, že již nádor metastázuje. Metastázy nádoru slinivky se pak nejčastěji objeví v játrech, plicích, peritoneu (pobřišnici) a retroperitoneu (prostor mezi břišní dutinou, páteří a svaly zad).
Podobně jako u ostatních typů rakoviny existuje i u karcinomu slinivky řada rizikových faktorů, jenž by mohly negativně ovlivnit vznik onemocnění. Již bylo řečeno, že rakovina slinivky postihuje častěji muže, dalším faktorem je i věk: rizikovou skupinu tvoří pacienti nad 65 let, ačkoliv výjimkou nejsou ani mladší pacienti. Významnou roli hraje i genetika, tedy výskyt nádoru slinivky, ale potažmo i tlustého střeva či vaječníků v rodině.
Mezi další rizikové faktory patří:
