Protonové ozařování sleziny se nejčastěji indikuje za účelem jejího zmenšení před plánovanou transplantací kostní dřeně, například v důsledku myelofibrózy nebo chronické myeloidní leukémie.
Slezina je orgán, který mimo jiné hraje roli v krevním oběhu a filtraci krve. Ve zdravém stavu je slezina malá a její funkce jsou spíše pomocné. V některých případech, například právě při onemocněních kostní dřeně, se slezina může zvětšit v důsledku převzetí funkce produkce krevních buněk.
Jelikož ale slezina není schopná plně pokrýt produkci, dochází postupně k celkovému poklesu všech krevních buněk, tedy červených i bílých krvinek a krevních destiček.
Zvětšená slezina může způsobit nejrůznější komplikace, včetně bolestí, únavy a zadržování již vytvořených červených krvinek, což vede k dalšímu snížení jejich počtu. Mezi další symptomy zvětšené sleziny může patřit:
Protonové ozařování pomůže velikost sleziny redukovat, a tím i předejít zmíněným komplikacím.
Jelikož se protonová léčba vyznačuje vysokou přesností zacílení do požadovaného místa s minimálním zasažením okolních zdravých tkání, lze ji dobře využít právě za účelem zmenšení sleziny, jejíž umístění v těle vzhledem k okolním orgánům může být pro jiné typy léčby problematické.
V některých případech může zmenšení sleziny pomocí protonového ozařování pozitivně ovlivnit úspěšnost transplantace kostní dřeně.
Oproti chirurgickému odstranění sleziny odpadá v případě ozařování nutnost celkové anestezie a hospitalizace — ozařování probíhá ambulantně, každý všední den dle předepsaného léčebného režimu.
Alternativou ke zmenšení sleziny pomocí ozařování může být kromě operace i biologická léčba, která ovšem zatím vykazuje pouze dočasné účinky.
Zpět na přehled
