Jedním z faktorů, který může ovlivnit jak vznik, tak i průběh rakoviny prostaty, je složení jídelníčku.
Jeho vliv je sice nižší než u karcinomu zažívacího traktu (u rakoviny prostaty tvoří výživový faktor asi 15% podíl, u rakoviny zažívacího traktu to může být až 75 %), nicméně pořád není zanedbatelný.
Potvrzuje to i fakt, že zatímco v Americe a Evropě je incidence karcinomu prostaty poměrně vysoká (asi 15 %), u Asiatů je výrazně nižší. Nicméně u asijských přistěhovalců do USA narůstá riziko vzniku nádoru prostaty přibližně 3 – 9 × oproti mužům v jejich rodných zemích, a to již v první generaci.
Přestože byl u některých látek prokázán pozitivní či ochranný vliv na vznik nebo průběh karcinomu prostaty, není zatím studiemi prokázán přesný mechanismus účinku, ani vhodná velikost dávky.
Následující skupiny látek a prvků, obsažených v některých potravinách mohou sloužit buď jakožto prevence, případně mohou pomoci zmírnit průběh již vzniklého onemocnění.
Fytoestrogeny jsou rostlinné polyfenoly a jejich dvě významné podskupiny představují isoflavonoidy a lignany. Isoflavonoidy fungují jako přirozené inhibitory (zpomalovače) rakovinného bujení a ve vysoké koncentraci se přirozeně vyskytují hlavně v sóji.
Antikarcinogenní a antioxidační účinky mají rovněž lignany, které jsou obsažené v oříšcích, lněných i dalších semínkách a v celých zrnech obilovin.
Lykopen je rostlinný pigment, jenž dodává některému ovoci a zelenině červenou barvu. Funguje jako antioxidant a rovněž přispívá ke zdravému fungování prostaty. Vysoký obsah lykopenu mají například rajčata, a to zejména pokud jsou tepelně upravená — například v podobě omáčky.
Vitamíny A a D pomáhají při pravidelné konzumaci snižovat riziko vzniku rakoviny prostaty. Pomáhají ale i při již vzniklém onemocnění, jelikož zpomalují růst nádorových buněk.
Incidenci karcinomu prostaty pomáhá především u kuřáků snižovat vitamín E. Obsahují jej například slunečnicová semínka, mandle nebo máslo.
