Protonová léčba rakoviny plic

Máte otázky? Zeptejte se nás pomocí formuláře níže.

Budeme Vás kontaktovat do 24 hodin.
Hrazeno zdravotními pojišťovnami.

Protonová léčba rakoviny plic

  • Protonová léčba rakoviny plic

    Cílem moderní onkologické léčby je zajistit pacientům maximální šanci na vyléčení při minimalizaci vedlejších účinků spojených s léčbou.

    Tohoto cíle je dnes možné dosáhnout pomocí protonové léčby.

    Protonová radioterapie je šetrná metoda léčby rakoviny s minimálními vedlejšími účinky.

    Umožňuje přesné zacílení protonového paprsku do cílové oblasti (do místa původního nádoru) v plíci, a tím minimalizuje ozáření okolních tkání a orgánů.

    Protonová terapie se využívá k léčbě vybraných nádorů plic

    V Protonovém centru využíváme při léčbě nádorů plic také techniku ozařování v řízeném hlubokém nádechu. Ta omezuje pohyb nádoru způsobený dýcháním, a umožňuje tak přesněji ozářit nádor vysokou dávkou záření. Zároveň pomáhá chránit zdravou část postižené plíce, druhou plíci, srdce, srdeční cévy a další orgány v hrudníku.

    Protonovou léčbu zvažujeme také u pacientů, u nichž se po předchozím ozařování, například při léčbě rakoviny prsu nebo lymfomu, objevil další nádor v oblasti hrudníku. V těchto případech je zvlášť důležité omezit další ozáření zdravých tkání.

    Nemalobuněčný karcinom plic

    Protonovou léčbu nejčastěji doporučujeme pacientům s lokálně pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic, zejména ve III. stadiu. Typicky jde o situaci, kdy nádor postihl také lymfatické uzliny v hrudníku a léčba kombinuje ozařování s chemoterapií podávanou současně. Právě u těchto pacientů je důležité co nejvíce chránit zdravé tkáně, aby po skončení ozařování mohla navázat imunoterapie.

    Protonovou léčbu zvažujeme i u některých pacientů ve IV. stadiu. Především tehdy, když imunoterapie nebo cílená léčba dlouhodobě drží onemocnění pod kontrolou a je potřeba ozářit už jen zbývající ložisko nádoru.

    Malobuněčný karcinom plic

    V posledních letech využíváme protonovou léčbu také u vybraných pacientů s malobuněčným karcinomem plic. Nejčastěji jde o tzv. limitované stadium, kdy je onemocnění omezené na oblast hrudníku. I zde je standardní léčbou ozařování současně s chemoterapií, po kterém může následovat imunoterapie.

    Pokud je ozařovaná oblast rozsáhlá a běžné ozařování by příliš zatížilo zdravé plíce, může být protonová léčba vhodnou alternativou.

    Maligní mezoteliom

    Protonovou léčbu zvažujeme také u některých pacientů s maligním mezoteliomem, tedy nádorem pohrudnice (blány, která pokrývá plíce a vnitřní stěnu hrudníku). Nejčastěji jde o pacienty, u nichž nádor nelze operovat, kteří již prošli léčbou a onemocnění přesto postupuje.

    Thymom a thymický karcinom

    Protonová léčba má své místo také u thymomu a thymického karcinomu – vzácných nádorů brzlíku. Tito pacienti bývají často mladší a u mnohých lze očekávat dlouhodobé přežití. Někdy může být v budoucnu potřeba ozařování zopakovat (tzv. reiradiace). Proto je důležité už při léčbě co nejvíce šetřit zdravé orgány, zejména srdce a plíce, a snížit celkovou dávku záření, kterou organismus dostane.

    Péči o pacienty s těmito vzácnými nádory zajišťuje specializovaný multidisciplinární tým.

    U thymomu, thymického karcinomu i maligního mezoteliomu doporučují protonovou léčbu také mezinárodní odborné společnosti. 

  • Kdy se na nás obrátit

    Pokud vám lékař řekl, že operace ve vašem případě není možná nebo vám nedoporučil běžné ozařování, neznamená to, že jsou možnosti léčby vyčerpány. 

    Konzultaci v Protonovém centru doporučujeme zejména tehdy, když:

    • pro vás není vhodná operace,
    • vám bylo běžné (fotonové) ozařování nedoporučeno kvůli dalšímu onemocnění plic, například idiopatické plicní fibróze (IPF) nebo chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) ve vyšším stadiu,
    • potřebujete znovu ozářit oblast, která již byla v minulosti ozařována (tzv. reiradiace),
    • nádor vznikl po dřívějším ozařování, například po léčbě rakoviny prsu nebo lymfomu v minulých letech.

    Právě v těchto situacích může být protonová léčba vhodná. Díky vysoké přesnosti lépe chrání zdravou plicní tkáň a snižuje dávku záření, která zasáhne okolní orgány.

  • Jak dlouho léčba trvá

    Délka léčby se liší podle typu a rozsahu nádoru a podle toho, zda ozařování kombinujeme s chemoterapií.

    Léčba je rozdělena do jednotlivých ozařování, kterým odborně říkáme frakce. Jedna frakce znamená jednu návštěvu Protonového centra. Počet frakcí tedy určuje, kolikrát k nám přijdete a kolik dní bude léčba trvat.

    Kratší léčba

    U některých pacientů lze zvolit kratší léčbu  s vyšší dávkou při každém ozařování, tzv. stereotaktickou radioterapii:

    • 6 ozařování, obden, tedy každý druhý den,
    • 10 ozařování, kdy docházíte každý pracovní den.

    Počet ozařování vždy stanovujeme individuálně podle typu, velikosti, rozsahu a uložení nádoru i podle další léčby, kterou podstupujete.

    Kdy léčba trvá déle

    Pokud je nádor rozsáhlejší nebo je protonová léčba součástí kombinované léčby s chemoterapií, bývá ozařování více:

    • současně s chemoterapií je nejčastěji 35 ozařování, tedy přibližně 7 týdnů. Tento režim zpravidla nelze zkrátit, protože ozařování musí bezpečně navazovat na chemoterapii,
    • u thymomu a thymického karcinomu nejčastěji 35 ozařování, podle rozsahu onemocnění a dalších rizikových faktorů může léčba zahrnovat 33 nebo 35 ozařování,
    • v některých případech používáme také režim 25 ozařování.

    Váš léčebný plán je vždy individuální. Přesný počet ozařování se dozvíte při vstupní konzultaci. Lékař vám vysvětlí doporučený léčebný postup, předpokládanou délku léčby i důvody, proč je pro vás vhodný právě tento režim.

  • Protonová léčba a imunoterapie

    Imunoterapie je dnes důležitou součástí léčby mnoha pacientů s nádory plic. Pomáhá imunitnímu systému rozpoznávat a ničit nádorové buňky. Nejčastěji navazuje na kombinovanou léčbu chemoterapií a ozařováním. Jejím cílem je udržet onemocnění pod kontrolou co nejdéle.

    Stále víc proto záleží i na tom, jak ozařování ovlivní imunitní systém. Ve srovnání s běžným fotonovým ozařováním zatěžuje protonová léčba organismus nižší celkovou dávkou záření. Lépe chrání zdravou plicní tkáň i další orgány, které ozařovat není potřeba. Nižší dávku dostává také kostní dřeň v obratlích, kde se tvoří krvinky.

    Jedním z důsledků může být menší pokles lymfocytů, bílých krvinek, které jsou důležité pro obranyschopnost organismu. Podle dosavadních poznatků to může vytvářet příznivější podmínky pro následnou imunoterapii.

    Tento předpoklad podporují výsledky odborných studií i naše vlastní klinická zkušenost. Řada našich pacientů, kteří po protonové léčbě pokračovali imunoterapií, absolvovala celou plánovanou léčbu.

    V Protonovém centru zajišťujeme protonové ozařování. Samotnou imunoterapii pacienti podstupují na svém onkologickém pracovišti.