Do Protonového centra zavedla pana Marka diagnóza, se kterou se zdejší lékaři nesetkávají zcela často. A to karcinom štítné žlázy. Po návratu z dovolené v roce 2019 ho začaly trápit potíže s uchem, které zprvu považoval za příznaky ušního zánětu. Obrátil se proto na lékaře z oddělení ORL, který už při následném vyšetření oblasti celého krku pohmatem konstatoval novotvar.

„Do poslední chvíle se zdálo, že půjde o problém s uzlinami, protože ani následná biopsie zcela konkrétně neurčila původ bulky,“ začíná vyprávění pacient. Zhoubnost novotvaru se nakonec potvrdila až při operativním odstranění části štítné žlázy, které musel preventivně absolvovat. Do dvou týdnů následovalo kompletní operativní vyjmutí štítné žlázy a léčba radiojódem. Nicméně výsledky histologie v případě pana Marka rozhodly, že postup nemoci bude vhodné navíc zpomalit pomocí protonového paprsku. Karcinom v oblasti krku a uzlin totiž prorůstal se špatným rozlišením a právě pro dokonalou preciznost v zaměření se protonová radioterapie jevila jako vhodná léčebná metoda ještě před aplikací radiojódu. „Před návštěvou ORL jsem v podstatě žádné problémy nepociťoval. Bulku, kterou nahmatal pan doktor, jsem sám na krku vůbec necítil. To, že by mohlo jít o vážnější diagnózu, jsem se dozvěděl až po operaci, stále jsem však doufal, že půjde pouze o uzliny. Na pooperační konzultaci jsem se však musel smířit s tím, že jde o nádor,“ vzpomíná pan Marek.

Protonové centrum hodnotil od prvopočátku jako velmi hezké a moderní zařízení. Překvapila ho zdejší celková vysoká úroveň služeb i personálu a v takových životních momentech, jako je onkologická léčba, pacienta profesionální prostředí povzbudí. Nejsilnější zážitek však zůstává spojený s ozařovnou – vzhledem k poloze nádoru na krku bylo kromě zafixování celého těla nutné zajistit 100% nehybnost oblasti krku. Pro tyto případy slouží pacientům speciální obličejové masky, nicméně pro pana Marka šlo o poměrně náročnou zkušenost. „Nasazení masky pro mě bylo skutečně nepříjemné, ale sestřičky na ozařovně se mi snažily pomoct. Dokonce za mnou při prvním ozařování přišel i můj ošetřující lékař, doktor Kubeš, který nakonec navrhnul v obličejové masce vyříznout otvory pro oči, nos a ústa. Od tohoto momentu se mi během ozařování velmi ulevilo – nepříjemné klaustrofobické pocity se zmírnily
a paprsek jako takový jsem během ozařování vůbec necítil. Lidský přístup personálu mě opravdu překvapil. Díky tomu, že se mnou měli trpělivost a skutečně se mi snažili na ozařovně pomoci, jsem se cítil jako člověk. V tomto byl personál opravdu vynikající.“

I přes intenzivní zkušenost na ozařovně pan Marek podle svých slov ani na chvilku nepřemýšlel nad tím, zda léčbu v PTC podstoupit, či nikoli. „Věděl jsem, že to musím udělat, týkalo se to mého zdraví. Přistupoval jsem k tomu tak, že budu poslouchat doporučení lékařů a budu jim věřit. Brát svou nemoc vážně a s respektem je proto doporučení, které bych dal každému, kdo by se ocitl v podobné situaci,“ zamýšlí se nad svou zkušeností s léčbou pacient.

Po absolvování 35 ozařovacích frakcí a dvouměsíční léčbě se dnes cítí daleko lépe. Po ozařování využil v PTC služeb poradenského servisu sestřiček, které mu pomáhaly zvládnou projevy radiační dermatitidy, která se objevila na kůži v ozařované oblasti. S jejich pomocí se ale pokožku podařilo stabilizovat. Do tří měsíců po ukončení léčby se pacientovi vrátila i chuť – šlo o dočasný vedlejší příznak léčby, který však bral pan Marek spíše s nadhledem i humorem. Plně se odpoutat od nemoci mu nakonec pomohla letní dovolená v Krkonoších, kde definitivně přišel na jiné myšlenky. Na léčbu v PTC však vzpomíná s respektem a s velkým vděkem těm, kteří mu pomohli celou cestu za uzdravením úspěšně absolvovat až k cíli.