Menu
CZE
Infolinka +420 222 999 000
Martina - 5. 12. 2018

Podstatné je pozitivní myšlení

Podstatné je pozitivní myšlení

Paní Martina vypráví o své nemoci, jak se dozvěděla, že má rakovinu. Popisuje, celý průběh léčby od prvotních vyšetření, přes operaci až po ozařování v Protonovém centru. Na závěr připojuje vzkaz pro ostatní pacienty, aby si zachovali pozitivní přístup a myšlení.

V naší rodině se v minulosti rakovina již vyskytla. Tato nemoc potkala před mnoha lety moji maminku. Ještě když jsem byla hodně malá, tak onemocněla rakovinou prsu. Z toho důvodu jsem chodila opravdu poctivě na všechny kontroly a preventivní prohlídky, abych nic nepodcenila.

Všechno začalo ve chvíli, kdy jsem musela změnit svého gynekologa. Poslal mě znovu na všechna vyšetření i na mamografii, kam jsem poslední roky docházela pravidelně. Domluvila jsem si tedy termín vyšetření, který vyšel zrovna před Vánoci, bylo to 20. prosince. Ale já jsem byla v klidu, protože jsem si říkala, že jsem na vyšetření byla nedávno a všechno bylo tenkrát v pořádku.

Bohužel na mě čekalo nepříjemné překvapení. Na mamografii mi zjistili, že se v prsu nachází nějaký útvar a že ihned po Vánocích budu muset jít na další vyšetření. A tím začal celý kolotoč událostí. Hned v lednu mě lékař poslal na biopsii, kde se potvrdilo, že se jedná o rakovinu prsu.

Následovala nezbytná vyšetření, která jsem musela absolvovat před operací, tu jsem měla naplánovanou na březen letošního roku. Operace proběhla na chirurgii v Nemocnici Na Františku a pooperační výsledky potvrdily, že bude nutné ještě ozařování. Nádor se nacházel na levé straně, tam je blízko uložené srdce, a proto by špatně zvolený typ ozařování mohl moje srdce poškodit a mohla bych tak v budoucnu mít srdeční problémy. Pan primář mi vysvětlit, že při levostranné rakovině je lepší zvolit protonové ozařování, protože je šetrnější a dokáže srdce lépe ochránit.

O Protonovém centru jsem se tak dozvěděla přímo od pana primáře a téměř ihned po propuštění z nemocnice jsem šla do Protonového centra, to bylo v dubnu. Dostala jsem se do péče paní profesorky Abrahámové, která se specializuje na léčbu rakoviny levého prsu. Když prostudovala zprávy z nemocnice, tak řekla, že jsem na správném místě, že jsem vhodná pro protonovou terapii.

Bylo mi naplánováno celkem 16 frakcí a musím říct, že jsem léčbu snášela úplně perfektně, jen jsem v centru musela být brzo ráno, to jediné mi asi trochu vadilo. Zároveň jsem oceňovala, že je to ambulantní léčba, která je šetrná k srdci a navíc se mi velice líbilo prostředí centra, recepce s barevnými křesly, kde to není jako čekárny v jiných nemocnicích. Také jsem byla ráda za milý a vstřícný personál. Ocenit musím i přístup mé rodiny, která mi byla a je velkou oporou, Vzhledem k tomu, že toto onemocnění máme v rodině geneticky dané, tak to pro nás není úplnou novinkou. Je to sice rána, ale naučili jsme se to zvládat.

V současné době jsem už léčbu skončila. Šla jsem do toho s tím, že jsem zdravá, že vlastně nejsem nemocná. Teď už je to úspěšně za mnou, je mi dobře a nemám žádné problémy. Ostatním pacientům bych rozhodně vzkázala, aby nic neponechávali náhodě, aby si hlídali své zdraví a chodili na preventivní kontroly. A když už jim zjistí rakovinu, je lepší, když se to zjistí včas, kdy je ještě velká šance na vyléčení. Hlavně začít jednat rychle a nenechávat to na nějaké dlouhodobé řešení. A především se nezhrozit, když jim bude tato diagnóza oznámena, protože všechno se dá léčit. Hlavně si zachovat pozitivní přístup a nepřipouštět si to.

Zpět